První nejdůležitější zásada je nenechávat psa ve stojícím autě v letním počasí. Dávejte pozor i ve dnech, kdy teplota vzduchu není nijak vysoká, ale slunce má již značnou sílu. Pokud si nejste jisti, jestli je to pro psa ještě nebezpečné, raději ho tam nenechávejte.
Druhá důležitá věc je pitný režim. Ideální jsou cestovní misky a dostatek čerstvé vody, kterou psovi podáváte často. Důležité je také zavodnění před cestou, pes netuší jak dlouho pojede a sám se neumí napít „dopředu“, musíte myslet za něj. Vodu můžete něčím ochutit nebo použít drink speciálně vyrobený pro tyto účely.
Dodržujte časté zastávky, aby se pes mohl protáhnout a vyvenčit. Obzvlášť pokud psa zavodníte, myslete na to, že se mu pravděpodobně už za dvě hodiny bude chtít akutně čůrat 🙂
Ve správném náhubku má pes možnost otevřít tlamu a chladit se!
Jedná se o bolestivý stav s velmi děsivým názvem „syndrom mrtvého ocasu“. Pejsek ocas nemá doopravdy mrtvý, ale jedná se o neinfekční zánět měkkých tkání a nervů ocasu a o okolí ocasu (kořen ocasu). Tento stav je pro psa bohužel extrémně bolestivý, ale dobrá zpráva je, že z pravidla netrvá moc dlouho.
Jak to na svém psovi poznám?
Jak dojde k tomuto stavu?
Častá příčina je prochladnutí spojená s vodou, která projde srstí a dojde k prochladnutí tkání. Může se jednat o koupání ve vodě, která ani nemusí být tolik studená, ale je velký rozdíl mezi teplotami okolí a vody, což se děje v létě. Buď pes prochladne ve vodě nebo prochladne až po koupání. Nejhůř jsou na tom psi s hustou podsadou. Krycí chlupy rychle uschnou, ale podsada schne hodiny.
Další možnost je pohyb ve větrném, vlhkém počasí, které nás může i v létě potkat na horách, takové to nepříjemné vlezlé počasí při pohybu v terénu, kde se není před větrem kde schovat. V takovém počasí vždy doporučuji pláštěnku nebo obleček, který kryje i kořen ocasu a ocas.
Jak tomuto předcházet?
Po koupání je vhodné psa vysušit ručníkem, pročesat srst, aby se k podsadě dostal teplý vzduch a určitě nenechat ležet mokrého psa dlouhou dobu. Ideální je psa vykoupat, vysušit, pročesat a jít na krátkou procházku. Je dobré použít i funkční deku nebo obleček (např. Back on Track).
Pokud zjistíme, že na to pes trpí, je třeba dávat ještě větší pozor a nepouštět ho do opravdu studené vody a po každém koupání důkladně vysušit.
Co dělat, když mám podezření na syndrom mrtvého ocasu?
Vyhledat veterinárního lékaře a nechat vyloučit možnost poranění (zlomenina obratle apod.). S ocasem nemanipulujte, je to pro psa velmi bolestivé. Omezte fyzickou aktivitu a naordinujte mu klidový režim. Držte ho v teple a suchu a nenechte ho prochladnout. Můžete mu přidat do jídla vitamíny skupiny B, např. Pangamin, B komplex nebo Milgammu N. Vitamíny skupiny B jsou důležité pro správný metabolizmus nervových buněk, které jsou u tohoto stavu poškozeny. Pokud se stav za pár dní nezlepší, vyhledejte veterinárního lékaře.
Jestli jste už s vaším psem syndrom mrtvého ocasu zažili, buďte příště obezřetnější, zvlášť při koupání nebo zimních aktivitách. Při koupání tedy dělejte pravidelné přestávky na důkladné proschnutí srsti a srst vysušte ručníkem. Po koupání použijte obleček a držte psa v teple.
Tento náš jediný jedovatý had žije v našich podmínkách na slunných suchých, ale i vlhkých lokalitách. Potkat se s ní můžete na procházce s chlupáčem nejen v divoké přírodě, ale i poblíž měst a vesnic.
Jak uštknutí poznat?
Nejdůležitější je, aby vás to vůbec napadlo. Často ke kousnutí dojde při pohybu psa ve vysoké trávě, kde si pes hada pes nevšimne. Pes kvikne, uskočí a zvedne packu (pokud kousanec schytala noha). V tomto případě by vám měla naskočit v hlavě červená kontrolka a pátrat po hadovi.
Pokud hada přímo neuvidíte, budete muset hledat, jestli na psovi neuvidíte typické projevy kousnutí zmijí. Psa uštknutí bolí a při zmijím útoku se navíc lekne. Vy většinou zranění odhalíte až na základě reakce měkkých tkání psa v místě kousnutí.
Základní projevy kousnutí zmijí:
Je uštknutí zmijí pro psa život ohrožující? To záleží na mnoha faktorech.
Roli hraje mimo jiné i roční období, nejnebezpečnější je období jara. Na jaře mají zmije v jedových váčcích větší zásobu jedu. Nahromadil se v nich během zimy, v období, kdy zmije nelovila. V průběhu léta zmije jed postupně ztrácí.
Velký problém způsobuje také uštknutí do hlavy, krku nebo hrudníku, přes které se jed dostane velmi rychle do celého těla. Další faktor je velikost a stáří psa a zdravotní stav zvířete. Obecně větší psi to snášejí lépe, ale není to pravidlo, které platí vždy.
Dobrá zpráva je, že se zmije obecně snaží jedem šetřit, protože ho potřebuje primárně pro lov kořisti. Někdy může dojít k suchému uštknutí (zmije nepoužije jed). Jed se do těla oběti vůbec nedostane. Zmije je navíc velmi plachá a většinou se snaží před člověkem nebo psem raději utéct. Zaútočí pouze tehdy, když se cítí ohrožena na životě.
Jed zmije obsahuje enzymy, které poškozují podkožní tkáně, především stavbu cév a malých vlásečnic (zakončení cév). Krev se proto dostává mimo cévy do tkání. To vede ke vzniku otoků. Místo kousnutí je bolestivé, ne z důvodu kousnutí ale z důvodu rozšiřujícího se otoku. Dále mohou vznikat puchýře až odumírání tkáně. Jed zmije přechází přes placentu a u vyšších stádií březosti může způsobit potrat.
Co dělat?
Jako naschvál se tyto situace stávají na dovolených a výletech daleko od domova a vaší domovské veteriny. Proto je fajn si dopředu zjistit, kde v okolí jsou pracoviště s pohotovostí a kde vám ten telefon zvednou, pokud budete potřebovat. Je dobré si napsat čísla do mobilu a nespoléhat na data v horách.
Mýty kolem uštknutí hadem: Nevysávat jed z rány ani nepodávat nic, co by mělo vyvolat zvracení. Jed se z těla odstranit nedá.
K létu nepochybně patří grilovačky, pobyt v přírodě i na zahradách. Bohužel se častěji stávají případy, kdy pes ukradne nějaké jídlo nebo mu ho někdo omylem podá. V přírodě se vyskytuje velké množství nástrah v podobě jedovatých rostlin nebo jiných toxinů, které mohou vašeho psa ohrozit.