Nástrahy letního období 1

Jak se pes ochlazuje?

Abychom pochopili, co psům v létě nedělá dobře, musíme vědět, jak funguje jejich termoregulace (schopnost těla, vyrovnávat se s okolními teplotami). Hlavní je uvědomit si, že pes nevyužívá primárně potní žlázy a má jich poskrovnu (na rozdíl od lidí).

Nejdůležitější mechanismus je odpařování slin při zrychleném dýchání s otevřenou tlamou. Aby toto dobře fungovalo, musí být pes dostatečně hydratovaný, to znamená, že musí dostatečně pít a mít neustále možnost vodu do těla doplňovat.

Vedení do okolí je další možnost a vypadá tak, že si pes většinou břicho, slabiny a podpaží vystavuje chladné zemi (kachličky, tráva ve stínu). V teplém počasí psi tyto povrchy vyhledávají a leží na nich, pokud mají možnost.

Pocení je okrajový způsob ochlazovaní psího těla. Potní žlázy mají jen na polštářcích tlapek, což není velká plocha. Někdy můžete vidět mokré stopy po pejskovi nebo cítit mokré tlapky na dotyk.

Co se stane, když tělu tyto mechanismy nestačí?

Existují rizikové skupiny, kterým teplo dělá větší obtíže než jiným. Buď nemají termoregulační mechanismy dokonalé (štěňata, senioři, chronicky nemocná zvířata), nebo jim anatomicky chybí něco (brachycefalici, bezsrstá plemena), co ostatní mají nebo jim něco přebývá (velmi hustá srst).

Na které skupiny psů dávat v létě pozor?

• štěňata a starší psi
• psi s nadváhou
• zvířata s velmi hustou srstí
• zvířata chronicky nemocná, především srdeční a dechové potíže
• brachycefalická plemena
• zvířata v zátěži (výcvik, tréninky, výstavy, náročná fyzická aktivita)
• velmi drobná plemena
• bezsrstá plemena

Přehřátí

Přehřátí psího těla má dvě hlavní příčiny. První je pobyt ve velmi vysokých teplotách a druhá je dehydratace. Dehydratace je ztráta tělesných tekutin a narušení vnitřního prostředí těla. Jak jsem již zmiňovala výše, odpařování tekutin je klíčové pro psí ochlazování. Pokud má pes málo tekutin, přehřívá se.

V dehydratovaném těle dochází k poklesu objemu krve v cévách a tělo není schopno zásobovat kyslíkem a glukózou důležité orgány těla (hlavně mozek). V těchto orgánech se navíc hromadí zplodiny metabolismu, protože krev je nezvládá odvádět.

V těle samozřejmě existují mechanismy, které se s tímto stavem snaží bojovat. Srdce začne pumpovat rychleji, aby se co nejvíce krve dostalo k mozku a tělo i v této krizové situaci dále fungovalo. Tělo bohužel tento stav nedokáže kompenzovat do nekonečna a pokud se stav dehydratace neupraví, krev se začne chovat zvláštně. V cévách vytváří sraženiny a zároveň stěna cév propouští krev ven. Životně důležité orgány začnou selhávat, což už je většinou nevratný stav, který končí smrtí.

Jak zjistím stav hydratace psího organismu?

Můžete zkontrolovat barvu a vlhkost sliznic. Když prstem přejedete po vnitřní straně tlamy by měl být vlhký, ne suchý. Barvu zkontrolujete odrhnutím pysku, barva by měla být světle růžová, ne tmavě červená ani bílá. Pokud máte psa s tmavou pigmentovanou sliznicí v tlamě, můžete sliznice kontrolovat na spojivce, předkožce nebo vulvě.

Jak poznat, že je pes přehřátý?

• během procházky často sedá nebo zvedá tlapky, zadýchává se nebo kašle,
• je apatický a nemá zájem o hru
• nadměrně sliní,
• je nervózní,
• má pěnu u tlamy

U těžšího přehřátí a dehydratace stavu zvracení, horečka, bušení srdce, průjem, neschopnost pohybu.

Pokud si všimnu výše uvedených příznaků, co s tím?

1. Přenesu psa na chladnější, dobře větrané místo – pokud možno na studenou zem, aby mohl začít fungovat ochlazovací mechanismus vedení do okolí
2. Budu správně chladit – přikládání mokrých ručníků na slabiny, po menších dávkách nabízím vodu
3. Přepravte psa co nejrychleji k veterinárnímu lékaři

POZOR na šokové ochlazení

Nikdy psa neházejte a nepotápějte do ledové vody. Nikdy ho nestříkejte hadicí s velmi studenou vodou. Chlazení musí být postupné, jinak by tělo mohlo upadnout do šoku. Zahřáté tělo se snaží ochlazovat všemi možnými výše uvedenými mechanismy. Když je vyhřáté tělo ponořeno do ledové vody všechny.

Jak přehřátí předcházet?

Nenechávat psa na vyhřátém, sluncem exponovaném místě (auto, kotec/klec na slunci). Dále je určitě fajn regulovat psí aktivitu, pokud vím, že můj pes neumí odhadnou své možnosti a je schopen se dostat na pokraj vyčerpání a přehřát se. Pohyb a svalová práce jsou velkým zdrojem tepla pro organismus. Procházky volit v ranních nebo večerních hodinách, ve stínu v okolí vodních toků (aby měl pes možnost se sám ochlazovat). Dbát na pitný režim a často mu nabízet vodu. Pokud vás čeká náročnější aktivita, psa před ní zavodněte. U velmi malých pejsků dávejte pozor na vyšší teplotu u země (rozpálený chodník). Psy s hustou podsadou  často vyčesávejte. Nestříhejte psy s patrovou srstí, ta jim vytváří ochranu proti slunci a teplu a napomáhá termoregulaci. Pokud pejskovi chcete ulevit, pravidelně vyčesávejte.

Intoxikace vodou

Další letní problém, který má opačnou příčinu než přehřátí. U intoxikace vodou jde o nadměrné přijetí tekutin. Dodržování pitného režimu je velmi důležité, ale nadměrná konzumace vody je pro psa nebezpečná. Pokud máte doma milovníka vody, zbystřete.

Proč pes vypije víc vody než je pro nej bezpečné?

Často se to stává při hře s vodou, při chytání vody ze zavlažovacího zařízení, při aportování ve vodě, potápění, plavání. Pokud víte, že k tomuto má pes sklony, nenechávejte jej samotného v místě, kde stříká voda. Při plavání a aportování ve vodě dávejte časté pauzy.

Co se děje v těle?

Buňky se snaží vyrovnávat obrovský příjem tekutin tak, že do sebe vodu navážou a začnou zvětšovat svůj objem. Hlavní problém je u buněk mozkových, kdy dochází k otoku mozku. Dále dojde k narušení přenosu informací mezi nervovými a svalovými buňkami, proto pes ztrácí schopnost koordinovat své pohyby.

Jak poznám intoxikaci vodou?

• velmi časté močení
• pes se motá, nekoordinuje své tělo
• nadměrné slinění
• bledé sliznice
• rozšířené zornice
• nadmutí
• potíže s dýcháním
• bezvědomí

V případě, že si všimnete těchto příznaků, stopněte příjem tekutin a okamžitě vyhledejte pomoc veterinárního lékaře a řekněte mu, že si pes dlouho hrál s vodou. Pokud mu toto zamlčíte, můžete ztížit pátrání po příčině těchto symptomů. V tuto chvíli jde o čas a každá informace, kterou lékař dostane, je velmi cenná.

Je těžké přiznat „autoritě“ (doktorovi), že jste udělali chybu. Sama to znám. Lékař vám hlavu neutrhne, pravděpodobně bude vděčný a bez komentáře příjme vaši informaci a začne dělat všechno pro to, aby zvíře zachránil. Pokud se při rozhovoru s vaším veterinářem cítíte „jako debil“, nevěříte mu natolik, abyste mu všechno řekli nebo se dokonce bojíte, pak nejste na správném místě. Veterinární lékař je člověk, který vám (klientovi) poskytuje službu. Je jen na vás komu vložíte do rukou své peníze a zdraví vašeho miláčka. Chápu, že není v návalu studu a s hlavou plnou výčitek lehké říct „nevěděl jsem to, neuhlídal jsem to“, ale v tu chvíli je to přesně to hlavní, co musíte udělat.

Co je důležitější? Vlastní ego nebo život vašeho parťáka?